Reklama
 
Blog | Eliška Kaplicky Fuchsová

Jde do tuhýho

Chce to hlavně klid, říkám si, a usedám k počítači hned po naší tiskovce v Mánesu. Ta energie, která nás žene dál, jsou právě naše děti - a také ty, které přišly včera na dětský den v nově zrekonstruovaném Mánesu. Bylo krásné pozorovat rodiny, jak hledaly na ortofotomapě svoji školu, hřiště, byt nebo dům, kde bydlí jejich babička.

Děti nám přinesly obrázky Prahy, jak ji vidí. Namalovaly nám je a věnovaly společně se vzkazy od rodičů. Dovolím si z některých citovat:

Praha pro děti
Chceme změnu
Jsme zde, tak na nás nezapomeňte, až tam budete sedět
Více kultury, prosím!

Mezitím se kandidáti na Magistrát bavili s představiteli z městských částí. Porovnávali jsme si čtvrti, které mají více zeleně, silnic, obyvatel a podobně. Představitelé Prahy 7 si například stěžovali na řeku Vltavu, která lemuje jejich území. Já měla radost, že můžu diskutovat se všemi o jejich plánech, co by chtěli podpořit nebo naopak zrušit. 

Reklama

Když přišla kamarádka, která podporuje jinou stranu, tak jsem jí postavila před mapu Václavského náměstí, která znázorňuje počet nevěstinců, kasin, heren, míst pro bezdomovce a narkomany. V šoku se zeptala: A ono se s tím dá něco dělat? Odpověď zněla: Ano, představ si, že podle paragrafu 1 v Obecně závazné vyhlášce je nabízení a poskytování sexuálních služeb na veřejných prostranství zakázáno. To platí i pro provozování loterie a jiných podobných her.

Na mapě mi pan Janoušek, který kandiduje za nás na Praze 1, vysvětluje, že tohle náměstí a okolí je rozděleno mezi dvě policie: městskou a státní. Nejtěžší je pojmenování problému a pak teprve můžete přistoupit k řešení. Uvidím, jestli jsem touto argumentací převedla jednu ovečku na naši stranu. Je to umělkyně, která mě zná od malička a ví, že jsem srostlá s uměním a kulturou. Na moji novou roli političky si pomalu zvyká, ale třeba to byla právě ona, která prosí o více kultury v Praze. 

Tady jsou fotky z dětského dne.

Rozvoj kultury se nabízí hned v několika starých objektech, kterými Magistrát plně disponuje. Konkrétně mám na mysli Kongresový palác alias Pakul nebo Výstaviště. Obě tyto černé díry trpí tím, že jejich systém správy a financování zamrzl ve 20. století. Evropa ale už funguje v nové éře 21. století. Rozvinutá Evropa již nastolila nebo implementuje odpolitizování kultury. Přijala samostatné a především předvídatelné fungování kulturních aktivit a kulturních institucí, potřebné nejenom pro kontinuitu, ale především pro další rozvoj. Celé to spočívá v delegování a autorizaci vedení subjektů a v odpovědnosti při jejich přímé kontrole, které pak nejsou závislé na politických změnách či parciálních zájmech. V tuto chvíli je schválená jednorázová dotace do Kongresáku v hodnotě 800 mil Kč. Je to moc málo na to, aby se zlepšila akustika, či celkový interiér tohoto komplexu. Do čeho přesně se tyto peníze investují a kde jsou ony 2 miliardy, které už investovány byly?

Je tedy už na čase nastavit v této oblasti bod 0, popsat startovací čáru nového fungování, vymodelovat projekce a následně vyhodnotit ukončená období.

Je opravdu důležité se otevřít a využívat srovnání se zahraničím, kterého se jinak domáháme, a zbytečně komplikovaně nevymýšlet, co již jinde funguje. To je ta změna. Kulturní stánky města musí projít změnou, bez které se sami nezachovají ani nerozvinou. Jednoduše proto, že již nemohou být závislé především na veřejných příspěvcích a dotacích, ale musí umět zapojit vlastní vnitřně vytvořené příjmy a efektivně začít využívat vícezdrojového financování. Tím dosáhnou i vlastní nezávislosti na politických změnách a parciálních zájmech. Takto nabytou svobodou mohou nabídnout více kultury ale hlavně kontinuitu svého fungování. 

Běžím na konferenci do Městské knihovny o Pražských stavebních předpisech. Architektka nejsem, ale mám jich v rodině pět a oni sami se na nich nemohou shodnout. Musím si tedy udělat vlastní názor, ale jedno je jisté: ředitel příspěvkové organizace Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který předpisy vydal, nebyl vybrán výběrovým řízením a to hospodaří každý rok s půlmiliardovým rozpočtem. To mi zrovna nepřipadá jako odpovědné rozhodování o budoucnosti podoby Prahy.