Postupně vás budu zahlcovat myšlenkami, které mne napadají a budu se těšit na cokoliv, co mi napíšete. Pro všechny kámoše, kteří ví, že jdu do politiky a neví proč. I pro ty, kteří mně v médiích označují za profesionální vdovu a ani se mnou nikdy neztratili pár slov.
Mám novou webovou stránku. Svoji. Kandidátskou. Tolik webů pro filmy a společnosti jsem už založila a teď nabízím na svém webu sama sebe voličům – občanům Prahy. Kamarád, kterému jsem říkala o tom, že v komunálkách kandiduji na magistrát jako nezávislá za hnutí ANO mi napsal s humorem sobě vlastním, že se asi nudím. Má pravdu… já se nudím. Kulturně!
Nechci toho málo, ale nasadím všechny síly, které mám. Teď je dobrý čas. Dcera Johanka je předškolačka, mám čas i prostor na politiku i kulturu v širším slova smyslu.
Mým hlavním cílem je přesvědčit lidi, že stále máme kam jít, co se týká rozvoje Prahy jako kulturní metropole v Evropě. Málokdo ví, že Praha je se svými 866 hektary největším chraněným historickým prostorem na světě a společně k ní musíme tak přistupovat. Předat ji dálším generacím bez poskrvny.
A co tedy vlastně chci? Tak třeba, aby Praha pulzovala živým uměním ve všech svých koutech a nabíjela nás svojí energií pro naší práci. Je krásná – a chceme, aby se rozvíjela stejně jako naše děti, které provázíme životem a ochraňujeme je. Pečujeme o ně, a stejně tak bychom se měli starat o naše historické památky, parky, náměstí a ulice, kde trávíme společný čas. Je to naše město v kterém se střídají všechny architektonické styly, kromě toho moderního. Mám pro vás kulturní vizi, kterou bych s radostí na magistrátě pomohla realizovat a hlavně jí s hrdostí reprezentovala.
Můžeme začít třeba Václavákem. Pietním místem se sochou Svatého Václava – patrona české země. Je to místo, kam jsem sama dojížděla metrem na klavír k paní profesorce. Jednou jsem tam v roce 1989 chytla jednu z listopadových demonstrací a přežila jsem. Nic se mi nestalo.
Teď se tam večer bojím, natož abych tam poslala svojí dceru. To je vizitka našeho města? Umím si představit, že náš tým profesionálů společně s policií dokáže za několik měsíců z Václavského náměstí odstranit drogy, prostituci – a možná i herny. Paralelně se může pokračovat v realizaci už dávno vysoutěženého architektonického projektu z roku 2005 a kulturní život se může vrátit zpátky na místo pro nás tak symbolické. Znovu budeme chodit na velkolepé premiéry do divadel a kin. Zůstaneme tam I na večeři nebo si dáme jenom dobré kafe a skleničku.
A tohle všechno bude vycházet z územního plánu, který v sobě bude obsahovat řešení parkování a transportu vůbec, ale hlavně ten plán bude skutečnou koncepcí Prahy, která tu chybí úplně všem. Od developerů po lidi.
No nic, už musíme jít na zápis do Sokola. Snad si Johanku vyberou, protože ta gymnastika na Praze 6 je vyhlášená už od dob, kdy jsem tam chodila já. Některé věci se v Praze nemění ani po letech.